Krkonoše a okolí - Tipy na výlet

Sněžka (1602 m.n.m.)

Sněžka

Nejvyšší hora ČR, která se nachází ve východní části Krkonoš. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na vrcholu se nachází též 14 m vysoká kaple Sv. Vavřince naposledy přestavěná v polovině 19. století. Na Sněžce je též nejvýše položená poštovna v České republice. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou s přestupní stanicí na Růžové hoře. Ze stanice Pec pod Sněžkou (890 m n.m.) je doba jízdy na Růžovou horu (1354 m n.m.) 11 minut, délka úseku 1560 m a dále na Sněžku 13,5 minuty, délka úseku 1967 m.

Stachelberg

Stachelberg

Dělostřelecká tvrz Stachelberg měla být po svém dokončení největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Bohužel, do konce září 1938 se podařilo vybetonovat pouze první z dvanácti plánovaných objektů, z nichž 11 mělo být spojeno rozsáhlým podzemním systémem. Dnes tvoří bývalé staveniště tohoto mohutného vojenského komplexu významnou stavebně-historickou památku. V roce 2000 byla zpřístupněna část unikátních podzemích prostor, na povrchu tvrze byl zrekonstruován zákopový systém lehkého opevnění.

Aichelburg

Aichelburg

Lesní hrádek Aichelburg byl slavnostně otevřen 9. září 1863. Když panství Maršov koupili v roce 1883 Czernin -Morzinové, ustal zájem o hrádek a stavba začala rychle chátrat. V létě 1992 byl proveden stavebně historický průzkum a 14. října 1995 pod věži vznikla dohoda o založení hradní společnosti Aichelburg s cílem obnovy památky, cest a vytvoření vycházkové trasy. V roce 1996 byla společnost ustavena a začaly první záchranné práce. Procházka po vycházkové trase Aichelburg z Pece pod Sněžkou do Horního Maršova (nebo opačně) je příjemná a lze ji absolvovat i s dětmi.

Pramen Labe

Pramen Labe

Sedačkovou lanovou dráhou ze Špindlerova Mlýna na Medvědín, odtud po turistické cestě a poté po tzv. Masarykově silnici k mohyle Hanče a Vrbaty. Dále po turistické cestě, nebo se vrátíte o několik desítek metrů zpět a po daleko atraktivnější cestě nad hranou Labského dolu kolem Labské boudy k prameni Labe. Od pramene Labe zpět k Labské boudě, odkud cesta sestupuje do Labského dolu, který v době zalednění Krkonoš vytvořil údolní ledovec. Po pravé straně je Labský a Pančavský vodopád. Ve strmých svazích Labského dolu se nacházejí jedny z nejvzácnějších botanických lokalit Krkonoš, kterým se zde říká zahrádky. Cesta vede až k Dívčím lávkám soutoku Labe a Bílého Labe.

Černohorské rašeliniště

Černohorské rašeliniště

Lanovou dráhou z Janských Lázní na Černou horu. Odtud směrem Pec pod Sněžkou po necelém km se Vám u Černé boudy otevře jedno z nejkrásnějších panoramat na pohraniční hřeben včetně Obřího dolu a Sněžky. Asi po kilometru odbočíte z červeně značené turistické cesty na žlutou vpravo a ta Vás dovede k jednomu z největších vrchovištních rašelinišť v Krkonoších o rozloze cca 66 ha, mocnosti 2,5 m a stáří okolo 6000 let. Po cestě dojdete k vyhlídkové věži. Výlet si po té můžete prodloužit kolem Kolínské a Pražské boudy do Pece pod Sněžkou, nebo přes Vlašské boudy do Velké Úpy a ten kdo se chce do Janských Lázní vrátit pěšky pokračuje přes Pardubické boudy tzv. cestou T do výchozího bodu tohoto výletu.

Sněžné jámy

Sněžné jámy

Ze Špindlerova Mlýna autobusem na Špindlerovku, odtud kolem Petrovy boudy, přes Dívčí a Mužské kameny a po úbočí čtvrté nejvyšší hory Krkonoš Velkého Šišáku ke Sněžným jamám. Na dně karů se třpytí několik malých jezírek rovněž ledovcového původu. Výlet ke Sněžným jamám lze spojit s návštěvou pramene Labe a Labské boudy a pokračovat Labským dolem zpět do Špindlerova Mlýna, nebo se vrátit o něco kratší trasou přes Martinovu boudu. Tento výlet patří k těm delším, ale rozhodně stojí za to.

Luční bouda

Luční bouda

Jedna z nejstarších, největších a nejnavštěvovanějších hřebenových bud s pohnutou historií se nachází jen několik set metrů od hranice s Polskem. Je stejně přístupná jak pro návštěvníky Pece pod Sněžkou tak i Špindlerova Mlýna. Z Pece přes Richterovy boudy k Výrovce, kolem Památníku obětem hor a po zastávce na Luční boudě lze pokračovat ke Slezské boudě a zpět Obřím dolem – pokladem Krkonoš do Pece. Ze Špindlerova Mlýna kolem Boudy u Bílého Labe, divokým údolím Bílého Labe na Luční boudu a odtud třeba po Staré Bucharově cestě přes sedlo a úbočí Kozích hřbetů zpět do Špindlerova Mlýna, těm zdatnějším lze doporučit variantu přes Výrovku, Klínové boudy a Pláně zpět.

Vodopád Mumlavy

Vodopád Mumlavy

Z Harrachova přes Rýžoviště Krakonošovou cestou přes Ručičky, odkud jsou nádherné výhledy na Rokytnicko a Podkrkonoší k nejvyššímu bodu cesty k vrcholu Zadní Plech. Cesta klesá k tzv. Krakonošově snídani, soutoku Malé a Velké Mumlavy. Odtud po Harrachově cestě až k asi 8m vysokému Mumlavskému vodopádu v jehož okolí se v žulovém podloží nacházejí vymleté obří hrnce zvané též čertova oka. Od vodopádu již pohodlně zpět do Harrachova.

Ze Špindlerova mlýna do Pece, nebo obráceně

Ze Špindlerova mlýna do Pece, nebo obráceně

Ze Špindlerova Mlýna malebným údolím osady Svatý Petr, která byla kdysi osadou dobyvatelů rud pohodlně až do závěru údolí. Zde začne cesta stoupat a asi v polovině minete po levé straně Pramenný důl s Červinkovou mohylou jednu z typických lavinových lokalit v Krkonoších. Dále velmi strmě až k Výrovce, odkud za dobré viditelnosti přehlédnete z vyhlídky celé Krkonoše. Přes Richterovy boudy pohodlně do Pece pod Sněžkou. Zpět do Špindlerova Mlýna autobusem. Výlet lze absolvovat i obráceně z Pece, jen je nutné jej v obou případech časově naplánovat tak, aby bylo možné vrátit se do výchozího bodu autobusovými spoji.

Rýchory

Rýchory

Ze Svobody nad Úpou po žluté značce kolem přírodní rezervace na Rýchorský hřeben, kde se v prvním ochranném pásmu nachází původní bukový prales ( rezervace Dvorský les ), Rýchorská bouda s občerstvením a škola ochrany přírody KRNAPU. Na Rýchorách si můžeme prohlédnout pozůstatky těžby zlata. Turistická cesta pokračuje po hřebeni s nezapomenutelnými panoramatickými výhledy na hřeben Krkonoš se Sněžkou, jezero Bobr v Polsku a Vraní hory. Podél celé cesty se nacházejí odpočívadla většinou s pěkným výhledem. Cestu zakončíte v malebném Albeřickém údolí.